Bruska

Broušení je dokončovací operace obrábění, která umožňuje získat vysokou přesnost obrobené plochy. Je to metoda obrábění mnohobřitými nástroji (brusnými kotouči) s nedefinovatelnou řeznou geometrií břitu (zrny brusiva), které jsou spojeny pojivem, kdy se nástroj otáčí velkou obvodovou rychlostí proti směru rotace obrobku. Broušení slouží k dosažení přesných rozměrů, požadovaných geometrických tolerancí a drsnosti povrchu Ra až 0,1 μm. Broušení je ve strojním průmyslu nepostradatelnou technologií a tvoří důležitou fázi výrobního procesu.

Brusky hrotové, bezhroté:

- Mezi brusky na kulato řadíme brusky hrotové a bezhroté. Slouží k broušení vnitřních a vnějších rotačních ploch, popřípadě i nekruhovému broušení (vačky, kliky).

U hrotových brusek je obvykle obrobek upnut mezi hroty a otáčení je realizováno pomocí unašeče, který je upevněn na povrch obrobku a spojen s unášecím vřeteníkem. Pro vnitřní broušení se upínání realizuje pomocí sklíčidla nebo magnetické desky, kleštiny (tj. upnutí letmo) tak, aby z druhé strany mohlo probíhat broušení otvoru. Zde patří typy:

• BHU,
• BUB,
• BUC,
• BUT,
• BUA,
• UB atd.

Mezi významné výrobce patří: FERMAT, TOS, STUDER, DANOBAT, KELLENBERGER, ERWIN JUNKER.

Bezhroté brusky jsou také určeny k broušení rotačních ploch. Rozdílné je upnutí obrobku na stroji. Ten je podepřen opěrným pravítkem a obrobek je umístěn mezi dva kotouče – brusný a unášecí. Brusný kotouč se obvykle točí rychleji a zajišťuje samotné broušení. Unášecí kotouč je nejčastěji vyroben z pružného materiálu (například guma) a zajišťuje dostatečné přitlačení. např. Typ BB.

Brusky na nástroje a jiné:

Brusky, které využívají princip broušení „na plocho“, se nazývají rovinné.Dále jsou to například brusky na ostření nástrojů, brusky na broušení závitů, ozubených kol nebo vačkových a klikových hřídelí. Trendem posledních let jsou brousící centra.